Přírodní rezervace Zbytka

Rezervace o výměře 79,42 ha byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Náchod v roce 1994 v katastrálním území Bohuslavice nad Metují. Nadmořská výška 257 – 264 m. Přírodní rezervaci (PR) tvoří lužní les a louky v ohybu říčky Dědiny (dříve označované jako Zlatý potok) s výskytem řady zvláště chráněných rostlin a živočichů. Její součástí je jedna z posledních slatin v severovýchodních Čechách, vzniklá na vývěrech alkalických podzemních vod.

Vegetace

Floristicky nejcennější byla společenstva svazu Caricion davallianae vázaná na slatiny vytvořené v okolí artéských pramenů. Změny ve vodním režimu a ve způsobu zemědělského hospodaření měly za následek náhradu těchto společenstev  suchomilnějšími lučními společenstvy převážně svazu Molinion, pro jejichž stanoviště je typické značné kolísání hladiny podzemní vody. Část slatinných biotopů byla zalesněna. Proto je řada slatinných druhů pohřešována – např. šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kohátka kalíškatá (Tofieldia  calyculata), pěchava slatinná (Sesleria  caerulea) a tučnice obecná (Pinguicula  vulgaris).

Na lokalitě bylo nalezeno téměř 600 druhů cévnatých rostlin. K nejvzácnějším dosud zde rostoucím zvláště chráněným druhům patří violka vyvýšená (Viola elatior).

Pozoruhodný je výskyt třtiny pestré (Calamagrostis varia), huseníku lučního (Arabis nemorensis) i několika druhů pampelišek ze sekce Palustria (typová lokalita Taraxacum mendax). V menších populacích zde rostou: ostřice Davallova (Carex davalliana),ostřice slatinná (C. hostiana), vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Hojný je např. zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kostival český (Symphytum bohemicum) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Z dalších druhů v PR rostou např. ostřice oddálená (Carex distans), ostřice žlutá (C. flava), ostřice prodloužená (C. elongata), ostřice šupinoplodá (C. lepidocarpa), bařička bahenní (Triglochin palustrae), vítod nahořklý (Polygala amarella), smldník bahenní (Peucedanum palustre), řeřišnice bahenní (Cardamine  dentata) a sítina alpská (Juncus alpino-articulatus).

Lesy zaujímají 46 % plochy. Tvoří je převážně habrové doubravy svazu Carpinion a lužní lesy svazu Alnion incanae. V lesích je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí (Allium ursinum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a zapalice  žluťucholistá (Isopyrum  thalictroides).

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Fauna

PR má vysokou diverzitu entomofauny. Nejlépe je známa fauna motýlů (Lepidoptera), zejména čeleď můrovitých (Noctuidae), dále fauna dvoukřídlých (Diptera) a vážek (Odonata). Nejvýrazněji jsou zastoupeny druhy vyvíjející se na rašelinných a vlhkých loukách a v různých typech vod. Mezi vzácné a ojediněle se vyskytující patří můry Simyra albovenosa a Archanara dissoluta a lišejníkovec Nudaria mundana z čeledi přástevníkovitých (Arctiidae). Ze vzácných teplomilných a migrujících druhů byly zjištěny můry Eublemma purpurina a Helicoverpa armigera.

Doloženo bylo 170 druhů dvoukřídlých (Diptera). Z nich k ohrožené mokřadní fauně patří bráněnka měnlivá (Stratiomys chamaeleon) a další druhy z čeledi bráněnkovitých (Stratiomyidae) jako např. Stratiomys singulator a Oxycera trilineata, většina druhů z čeledi lupicovitých (Dolichopodidae), řada pestřenkovitých (Syrphidae) a vzácný druh Diastata flavicosta z čeledi Diastatidae. Publikovanými prvonálezy dvoukřídlých z území Čech jsou Triphleba forfex z čeledi hrbilkovitých (Phoridae) a Heteromeringia nigrimana z čeledi různatkovitých (Clusiidae). Ze vzácných brouků listnatých a lužních lesů zde žijí např. druhy Hallomenus binotatus a Melandrya caraboides z čeledi lencovitých (Melandryidae), zjištěn byl i chrobák ozbrojený (Odonteus armiger). Z epigeických brouků jsou nápadní střevlíci rodu Carabus. Z několika druhů je nejpočetnější populace střevlíka Ullrichova (Carabus ullrichi). Z vážek zde žijí většinou hojnější druhy; pozoruhodná  je však velmi početná populace motýlice obecné (Calopteryx  virgo).

• 

• 

• 

• 

Houby

Při mykologickém průzkumu v r. 1999 zde byly nalezeny velmi vzácné druhy hub např. housenice střevlíková (Cordyceps entomorrhiza), parazitující na larvách střevlíkovitých brouků, mimořádně vzácná v celé Evropě. Rostou zde i další vzácné houby jako houževnatec tygrovaný (Lentinus tygrinus), podloubník sinný (Gyrodon lividus), špička odporná (Marasmiellus foetidus) a štítovka  nažloutlá (Pluteus romellii).

Geologické a půdní poměry

Od roku 1937 do současnosti  vzrostlo zastoupení lesa o více jak čtyřicet procent. Převážná část lesů byla v minulosti obhospodařována jako les sdružený a pařezina. Postupně dochází k jejich převodu na les vysoký. Stav lesních porostů byl ovlivněn změnani vodního režimu, imisemi a tracheomykózou. Obnova maloplošným podrostním způsobem s využitím zmlazení autochtonních dřevin má směřovat k dosažení přirozené druhové skladby. Postupně budou eliminovány  introdukované dřeviny, zejména hybridní topoly.

V první polovině 19. století bylo území využíváno převážně jako louky a pastviny; lesy a orná půda tvořily jen menší část. Ve druhé polovině 19. století se zvětšila rozloha lesa a orné půdy (zelnice). K nejcitelnějším zásahům do území došlo ve 20. století. Vedle dalšího zalesňování bylo přeloženo koryto Lité, velkoplošně byla v 70. letech odvodněna celá Českomeziříčská kotlina, v r. 1978 začalo intenzívní využívání vodních zdrojů. Změny vodního režimu, mineralizace slatin a eutrofizace lokality měly za následek výrazné posuny v zastoupení a plošném rozsahu rostlinných společenstev.

• 

• 

• 

• 

Copyright

Text: Mgr. J. Součková, J. Novák, RNDr. A. Hájek, RNDr. B. Mocek, RNDr. S. Vacek, CSc. Fotografie: L. Imlauf (8), Ing. J. Hlásek (3), J. Barva (1), RNDr. A. Hájek (1), J. Kovač (1). ARGUS GEOSYSTÉM s.r.o. Hradec Králové (barevný letecký snímek), GŠ AČR Vojenský topografický ústav Dobruška (dva černobílé letecké snímky).