Obec Pohoří, http://www.obecpohori.cz - klikni pro přechod na úvodní stránku

Přírodní rezervace Zbytka

O rezervaci

Rezervace o výměře 79,42 ha byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Náchod v roce 1994 v katastrálním území Bohuslavice nad Metují. Nadmořská výška 257 - 264 m.

Jarní aspekt lužního lesa s česnekem medvědím
jarní aspekt lužního lesa s česnekem medvědím

Přírodní rezervaci (PR) tvoří lužní les a louky v ohybu říčky Dědiny (dříve označované jako Zlatý potok) s výskytem řady zvláště chráněných rostlin a živočichů. Její součástí je jedna z posledních slatin v severovýchodních Čechách, vzniklá na vývěrech alkalických podzemních vod.

Střemchová jasanina s kvetoucí bledulí jarní
střemchová jasanina s kvetoucí bledulí jarní

Vegetace

Violka vyvýšená
Violka vyvýšená

Floristicky nejcennější byla společenstva svazu Caricion davallianae vázaná na slatiny vytvořené v okolí artéských pramenů. Změny ve vodním režimu a ve způsobu zemědělského hospodaření měly za následek náhradu těchto společenstev  suchomilnějšími lučními společenstvy převážně svazu Molinion, pro jejichž stanoviště je typické značné kolísání hladiny podzemní vody. Část slatinných biotopů byla zalesněna. Proto je řada slatinných druhů pohřešována - např. šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kohátka kalíškatá (Tofieldia  calyculata), pěchava slatinná (Sesleria  caerulea) a tučnice obecná (Pinguicula  vulgaris).

Na lokalitě bylo nalezeno téměř 600 druhů cévnatých rostlin. K nejvzácnějším dosud zde rostoucím zvláště chráněným druhům patří violka vyvýšená (Viola elatior).

Pozoruhodný je výskyt třtiny pestré (Calamagrostis varia), huseníku lučního (Arabis nemorensis) i několika druhů pampelišek ze sekce Palustria (typová lokalita Taraxacum mendax). V menších populacích zde rostou: ostřice Davallova (Carex davalliana),ostřice slatinná (C. hostiana), vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), česnek hranatý (Allium angulosum), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Hojný je např. zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kostival český (Symphytum bohemicum) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Z dalších druhů v PR rostou např. ostřice oddálená (Carex distans), ostřice žlutá (C. flava), ostřice prodloužená (C. elongata), ostřice šupinoplodá (C. lepidocarpa), bařička bahenní (Triglochin palustrae), vítod nahořklý (Polygala amarella), smldník bahenní (Peucedanum palustre), řeřišnice bahenní (Cardamine  dentata) a sítina alpská (Juncus alpino-articulatus).

Lesy zaujímají 46 % plochy. Tvoří je převážně habrové doubravy svazu Carpinion a lužní lesy svazu Alnion incanae. V lesích je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí (Allium ursinum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a zapalice  žluťucholistá (Isopyrum  thalictroides).

Zvonečník hlavatý
Zvonečník hlavatý
Kostival český
Kostival český
Vstavač vojenský
Vstavač vojenský
Prstnatec pleťový
Prstnatec pleťový
Kosatec sibiřský
Kosatec sibiřský
Škarda ukousnutá
Škarda ukousnutá
Huseník luční
Huseník luční
Ostřice kalužní
Ostřice kalužní

Fauna

PR má vysokou diverzitu entomofauny. Nejlépe je známa fauna motýlů (Lepidoptera), zejména čeleď můrovitých (Noctuidae), dále fauna dvoukřídlých (Diptera) a vážek (Odonata). Nejvýrazněji jsou zastoupeny druhy vyvíjející se na rašelinných a vlhkých loukách a v různých typech vod. Mezi vzácné a ojediněle se vyskytující patří můry Simyra albovenosa a Archanara dissoluta a lišejníkovec Nudaria mundana z čeledi přástevníkovitých (Arctiidae). Ze vzácných teplomilných a migrujících druhů byly zjištěny můry Eublemma purpurina a Helicoverpa armigera. Doloženo bylo 170 druhů dvoukřídlých (Diptera). Z nich k ohrožené mokřadní fauně patří bráněnka měnlivá (Stratiomys chamaeleon) a další druhy z čeledi bráněnkovitých (Stratiomyidae) jako např. Stratiomys singulator a Oxycera trilineata, většina druhů z čeledi lupicovitých (Dolichopodidae), řada pestřenkovitých (Syrphidae) a vzácný druh Diastata flavicosta z čeledi Diastatidae. Publikovanými prvonálezy dvoukřídlých z území Čech jsou Triphleba forfex z čeledi hrbilkovitých (Phoridae) a Heteromeringia nigrimana z čeledi různatkovitých (Clusiidae). Ze vzácných brouků listnatých a lužních lesů zde žijí např. druhy Hallomenus binotatus a Melandrya caraboides z čeledi lencovitých (Melandryidae), zjištěn byl i chrobák ozbrojený (Odonteus armiger). Z epigeických brouků jsou nápadní střevlíci rodu Carabus. Z několika druhů je nejpočetnější populace střevlíka Ullrichova (Carabus ullrichi). Z vážek zde žijí většinou hojnější druhy; pozoruhodná  je však velmi početná populace motýlice obecné (Calopteryx  virgo).

Žluva hajní
Žluva hajní
Slavík obecný
Slavík obecný
Bekasina otavní
Bekasina otavní
Rosnička zelená
Rosnička zelená

Pro PR je typické ptactvo listnatých lesů: káně lesní (Buteo buteo), holub hřivnáč (Columba palumbus), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (D. minor) a strakapoud prostřední (D. medius), kukačka obecná (Cuculus canorus), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice slavíková (S. borin), pěnice hnědokřídlá (S. communis), sýkora babka (Parus palustris), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), budníčci (Phylloscopus spp.), šoupálci (Certhia spp.) aj. Dále tu žije ledňáček říční (Alcedo atthis), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), cvrčilka říční (Locustella fluviatillis), žluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Na loukách hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago).

Z obojživelníků se běžně vyskytují rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana esculenta), ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka obecná (Bombina bombina) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Z plazů byl potvrzen výskyt  užovky obojkové (Natrix natrix) a ještěrky obecné (Lacerta agilis).


Houby

Při mykologickém průzkumu v r. 1999 zde byly nalezeny velmi vzácné druhy hub např. housenice střevlíková (Cordyceps entomorrhiza), parazitující na larvách střevlíkovitých brouků, mimořádně vzácná v celé Evropě. Rostou zde i další vzácné houby jako houževnatec tygrovaný (Lentinus tygrinus), podloubník sinný (Gyrodon lividus), špička odporná (Marasmiellus foetidus) a štítovka  nažloutlá (Pluteus romellii).

Housenice střevlíková
Housenice střevlíková

Geologické a půdní poměry

Geologický podklad tvoří druhohorní sedimenty svrchnokřídového stáří. Jedná se o vápnité, píščité a spongilitické  slínovce až jílovité vápnité pískovce a jílovce. Na většině plochy PR jsou křídové horniny překryty čtvrtohorními sedimenty - převažuje drobnozrnný štěrkopísek, povodňové a sprašové hlíny, přeplavené deluviální jíly, místy se vyskytují také humolity. Sedimentární horniny i jejich krystalinické podloží jsou v oblasti PR porušeny tektonickou poruchou, označovanou jako Opočenská flexura, podél níž došlo k vertikálnímu posunu jednotlivých ker (v maximu až o 70 m). Na tuto poruchu, která se v křídových sedimentech projevuje jako systém několika souběžných zlomů, byly v minulosti vázány vydatné vývěry podzemní vody bohaté vápníkem. V PR a jejím bezprostředním okolí se nacházely prameny Zbytka, Litá I ("Jezírko") a Litá II, jejichž přirozený přetok činil před vodárenským  jímáním od 90 do 200 litrů za sekundu.V místech některých vývěrů vznikaly pramenitové kupy, které jsou dosud patrné v jihozápadní části PR.

Z půd převažují v severní a severovýchodní části území pararendziny (slínovatky), v jižní a jihovýchodní části černice (místy s výskytem luční křídy). V jihovýchodní části jsou zastoupeny také organozemě (slatinná a glejová rašelina), podél Zlatého potoka fluvizemě (naplavené půdy), v jihozápadní části území kambizemě (hnědé lesní půdy). V místech s výskytem organozemí a černic došlo při dlouhodobém poklesu půdní vlhkosti (zaklesnutí hladiny podzemní vody v důsledku vodárenských odběrů) ke značné mineralizaci půdní organické hmoty a k poklesu půdního povrchu.


Další zajímavosti

Od roku 1937 do současnosti  vzrostlo zastoupení lesa o více jak čtyřicet procent. Převážná část lesů byla v minulosti obhospodařována jako les sdružený a pařezina. Postupně dochází k jejich převodu na les vysoký. Stav lesních porostů byl ovlivněn změnani vodního režimu, imisemi a tracheomykózou. Obnova maloplošným podrostním způsobem s využitím zmlazení autochtonních dřevin má směřovat k dosažení přirozené druhové skladby. Postupně budou eliminovány  introdukované dřeviny, zejména hybridní topoly.

V první polovině 19. století bylo území využíváno převážně jako louky a pastviny; lesy a orná půda tvořily jen menší část. Ve druhé polovině 19. století se zvětšila rozloha lesa a orné půdy (zelnice). K nejcitelnějším zásahům do území došlo ve 20. století. Vedle dalšího zalesňování bylo přeloženo koryto Lité, velkoplošně byla v 70. letech odvodněna celá Českomeziříčská kotlina, v r. 1978 začalo intenzívní využívání vodních zdrojů. Změny vodního režimu, mineralizace slatin a eutrofizace lokality měly za následek výrazné posuny v zastoupení a plošném rozsahu rostlinných společenstev.

letecký snímek z roku 1953
letecký snímek z roku 1953
letecký snímek z roku 1962
letecký snímek z roku 1962
letecký snímek z roku 1962
letecký snímek Přírodní rezervace Zbytka z roku 2001
letecký snímek Přírodní rezervace Zbytka od jihovýchodu
letecký snímek Přírodní rezervace Zbytka od jihovýchodu

Copyright

Text: Mgr. J. Součková, J. Novák, RNDr. A. Hájek, RNDr. B. Mocek, RNDr. S. Vacek, CSc. Fotografie: L. Imlauf (8), Ing. J. Hlásek (3), J. Barva (1), RNDr. A. Hájek (1), J. Kovač (1). ARGUS GEOSYSTÉM s.r.o. Hradec Králové (barevný letecký snímek), GŠ AČR Vojenský topografický ústav Dobruška (dva černobílé letecké snímky).